Vášeň a rozum

Kniha obsahuje tři díla francouzské literatury z 18. století, tedy z období běžně charakterizovaného jako libertinská kultura. Výraz libertinství je ovšem mnohoznačný a spadají do něj jak frivolní a lascivní knihy, tak i spisy předrevolučních filozofů a raných osvícenců. Jako první je zařazen jeden z nejznámějších a zároveň nejvíce pronásledovaných textů 18. století, krátký román, jehož titul zní Tereza fi lozof čili pamětní spis k příběhu otce Dirraga a slečny Eradice 1748 a za jehož autora je nejčastěji po važován Boyer d°Argens. Román byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména libertinství v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod. Román má blízko k markýzovi de Sade, ale v zásadě v něm jde mnohem více o svobodu myšlení v duchu osvícenství.

François Choderlos de Laclos je u nás znám pouze jako autor Nebezpečných známostí 1782, avšak jeho literární zájmy byly širší, jak dosvědčuje druhý text publikace esej O ženách a jejich výchově 1783, který z feministické perspektivy nachází původní přirozenost ženy jako bytosti silné, svobodné a šťastné.

Novela Není zítřku 1777, jejímž předpokládaným autorem je Dominique Vivant Denon, rytec a příležitostný diplomat, přibližuje libertinskou dobu jiným způsobem. Rozehrává téma nicotnosti vlastně se nestalo nic a nezávaznosti sváděná a zdánlivě přístupná žena hraje suverénně svou hru, i když jde možná jen o to překonat jistou přesycenost zvláštní tragikomickou epizodou. Příběh sám je krátký, závěr překvapivý a vše je nezvykle moderní. Knihu uzavírá zasvěcený doslov o francouzském osvícenství a libertinství 18. století, resp. o jeho kulturněfilozofických základech a literárních souvislostech z pera Miroslava Petříčka