Pád titánů

První část monumentální historické ságy Století, v níž bestsellerista Ken Follett (Pilíře země, Na věky věků) poutavým, jímavým a zároveň napínavým způsobem mapuje fiktivní osudy několika rodin v různých částech světa, jež byly dramaticky poznamenány moderními dějinami. Pád titánů přivádí na scénu příslušníky britské a německé aristokracie, velšské horníky, ruské dělníky i americké demokraty či zbohatlíky, aby několikrát propojil jejich životní cesty a vložil jim do nich zásadní překážku – první světovou válku.

Sto let staré historické události – a v jejich skrytu příběhy lásky, přátelství, hrdinství, ale i beznaděje, ponížení či falše – znovu ožívají…

Ukázka z textu:

Kerryho „malá vyvýšenina“ byla vzdálená tři sta metrů.

Téměř to dokázal.

Německý kulometník Kerryho přesně zaměřil a vystřelil dlouhou dávku. Kerryho vmžiku zasáhl tucet střel. Vyhodil paže, upustil zbraň a padal; setrvačnost ho nesla vzduchem, dokud nedopadl pár kroků před svou vyvýšeninou.

Nepřátelské zbraně utichly. Chviličku poté přestali střílet i

Američané. Gus měl pocit, že slyší zdálky jásot. Všichni muži kolem něj zmlkli a naslouchali. Němci jásali také.

Němečtí vojáci se začali objevovat, vynořovali se ze svých úkrytů ve vzdálené vesnici.

Gus uslyšel hluk motoru. Lesem přijížděl americký motocykl Indian.

Řídil ho seržant a na tandemu seděl major. „Palbu stav!“ křičel major. Motocyklista ho vezl podél palebné čáry od jednoho stanoviště k druhému. „Palbu stav!“ opakoval major. „Palbu stav!“

Gusova četa se začala hlučně veselit. Muži odkládali přílby a vyhazovali je do vzduchu.

Někteří tančili čtverylku, jiní si potřásali rukou. Ozval se zpěv.

Gus nemohl odtrhnout oči od desátníka Kerryho.

Pomalu k němu přes louku došel a poklekl vedle jeho těla. Už viděl mnoho mrtvol a nepochyboval, že Kerry je mrtvý. Přemýšlel, jak se jmenoval křestním jménem. Převrátil tělo na záda. Na celé Kerryho hrudi byly patrné dírky po kulkách. Gus zavřel chlapcovy oči a zvedl se. „Bože, odpusť mi,“ zašeptal.