Kukly John Wyndham

„Teze o dokonalosti člověka je vrcholem domýšlivosti: konečná podoba je svatokrádež.“ Před mnoha lety Zemi postihlo apokalyptické Utrpení. Ostrov Labrador zůstal jedním z mála obyvatelných míst a lidé z vesnice Waknuk, kteří Utrpení považují za boží trest, se od té doby snaží důsledným dodržováním božích zákonů a přikázání další podobné pohromě předejít. Ze svého života chtějí důsledně vymýtit vše, co nějakým způsobem neodpovídá „normě“, božímu obrazu – nezvykle vypadající plodiny, příliš velká zvířata, odlišné děti… Když chlapec David Storm a jeho přátelé zjistí, že mají telepatické schopnosti, začíná jejich boj o přežití, protože fanatičtí obyvatelé vesnice neváhají udělat cokoli, aby se zavděčili Stvořiteli, dokonce i zabíjet. Pro skupinku dospívajících dětí je tak jedinou nadějí útěk do nehostinné hraniční země, domova divokých lidí… Ačkoli Wyndhamův román obsahuje typické motivy science-fiction (apokalypsa, nadpřirozené schopnosti), významnější je jeho symbolická rovina. Kukly s naléhavou aktuálností ukazují nebezpečí fanaticky pojímaného náboženství – například zřetelným odkazem ke středověkému upalování čarodějnic – a relativitu toho, co znamená „být normální“. V obecné rovině Wyndham jako zastánce Darwinovy evoluční teorie zobrazuje snahu zaostalejšího druhu zajistit si přežití tím, že odstraňuje jakékoli zárodky druhu nového.