Druhý dech

Vyprávění člověka odkázaného na invalidní vozík, které se stalo předlohou filmového hitu Nedotknutelní.

Philippe Pozzo di Borgo pracoval jako zástupce ředitele vinařských závodů Champagne Pommery, druhého největšího výrobce a prodejce šampaňského na světě. V roce 1993 se mu při letu na padákovém kluzáku stal úraz s následkem závažného poranění páteře, jež mu způsobilo celkové ochrnutí. Tehdy mu bylo dvaačtyřicet let. Zámožný dědic dvou významných francouzských rodin je po nehodě zcela vyloučen ze společenského života. Později ho stihne další rána – úmrtí milované ženy, po němž zůstává sám na výchovu dvou dětí. Z invalidního vozíku diktuje své vzpomínky a touhy, představy o světě i o tom, co je po životě. Nechává svou duši bloumat v klidném útočišti svého soukromého paláce nebo uprostřed nádhery korsických hor v kraji svých předků a oddává se vyprávění prosycenému bolestí a opojnou nadějí. Celých deset let ho při životě, který střídáním dramatických momentů a groteskních situací občas připomíná horskou dráhu, udržuje přistěhovalec Abdel, jeho anděl a „ďábel strážný“ v jedné osobě. Tato část autorova života inspirovala scénář filmu Nedotknutelní.