Vždycky přece někde - Vlasta Dvořáčková

Básnická sbírka.

Vlasta Dvořáčková narodila se 27. 2. 1924 ve Žďáře nad Sázavou. Absolvovala reálné gymnázium v Havlíčkově Brodě a v letech 19451949 studovala češtinu a polštinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1950 byla jazykovou redaktorkou v nakladatelství Práce, 19521954 redaktorkou Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, pozdějšího Odeonu, kam se po letech strávených ve svobodném povolání vrátila roku 1965. Redigovala překlady z němčiny, angličtiny a především z polštiny.

V té době spolupracovala s časopisy Květen, Světová literatura a Literární noviny i s Československým rozhlasem, hlavně s redakcí stanice Vltava. Svou první sbírku Větrný den vydala v roce 1957, po ní následovaly Jen galerie 1959, Čistá řeka 1962, Mezi chodci 1962, Hvízdání na prst 1964, Nechat odjet prám 1968 a verše pro děti Uletělo čapí pero 1969. Napsala několik rozhlasových her Špička jehly, Zelený svět, Ctnost české šlechtičny, Kyselé jablko, Zvláštní nota i několik dramatizací. Překládala a překládá z angličtiny například povídky F. S. Fitzgeralda, detektivky A. Christie, R. Chandlera, E. S. Gardnera, ale především z polštiny.

Z poezie jsou to zejména soudobí polští básníci Zbigniew Herbert, Czesław Miłosz, Tadeusz Różewicz a Wisława Szymborska, ale i velcí básníci minulosti J. A. Morsztyn, Adam Mickiewicz, Maria Konopnicka, Bolesław Leśmian, Józef Czechowicz a Maria PawlikowskaJasnorzewska