O věrnosti

Odpuštění

Nečekejte, až bude pozdě, a zjistěte, na čem vám opravdu záleží. Jelikož smyslová touha bývá tak mocná a opojná, mnohdy si spoušť, kterou způsobila, uvědomíme až posléze. Nikdo není bezchybný, ale nemůžete druhé žádat o odpuštění pořád dokola. Takže například místo abyste jen posté řekli: "Mrzí mě, že jsem na tebe křičel," bude lepší, když se neučíte tak často nekřičet. Zařekněte se, že věnujete čas a úsilí tomu, abyste obnažili kořeny svého jednání. Pak můžete složit opravdový slib, že se změníte, že změníte i celou neuspokojivou situaci a začnete lidem pomáhat.

Skutečná lítost přináší štěstí vám i druhému. Když naopak přítomna není, postupně mezi vámi vymizí důvěra a oba se o štěstí připravíte. Slibte si, že se změníte a že se ze všech sil budete snažit řídit v duchu praxe. Jinak vám druhý člověk přestane důvěřovat, následkem toho ztratíte důvěru i sami v sebe a váš vztah ochabne. Jednejte tak, aby vaše konání důvěru každý den posilovalo. Nemusíte nic říkat. Už jen tím, jak se chováte, druhý pozná, že upřímně začínáte nanovo. A i když to hned zpočátku neuvidí, nehádejte se s ním a nebojte se. Prostě vytrvale a svědomitě cvičte, pravda se postupně vynoří a váš vztah se zlepší.

• Je důležité praktikovat správné myšlení. Správné myšlení znamená nahlížet do hloubky, abychom lépe rozuměli a více soucítili. Kdykoli se přistihnete, že svého partnera soudíte, vraťte se k nádechu a výdechu a zeptejte se sami sebe: "jak na to mohu nahlížet jinými očima? Do kážu se podívat hlouběji, abych porozuměl jeho utrpení a obtížím?"
• Když svému partnerovi rozumíte, dokážete ho lépe přijímat a mít k němu větší soucit. Už jen to vám přinese jistou úlevu. Přestaňte se pohoršovat nad tím, jak mluví nebo co dělá. Lidé si často myslí: "Tohle je nepřijatelné, musím toho člověka napravit." Zažijete-li podobný otřes, bezprostředně se vraťte ke svému nádechu a výdechu. Znovu nastolte vnitřní klid a nahlédněte hlouběji do podstaty věci. Takto můžete postupovat v libovolné situaci, díky tomu ji dokážete přijmout, a dokonce se z ní můžete i těšit. Soucit neznamená, že musíte milovat někoho, kdo je vám proti srsti. Ale když se zastavíte a nahlédnete do hloubky, uvidíte, jaké má onen člověk těžkosti. A pokud jste ho schopni přijmout, třeba ho časem dokážete i milovat...

(str. 62)